Tuesday, August 13, 2013

Arménie I - Aragats



Ráno jsem se probudil v jakémsi pozůstatku zavlažovacího systému, v takové betonové posteli dalo by se říct s výhledem na okolí. Když jsem se poprvé probudil za úsvitu vyděsil jsem se, co to na mě civí! Byl to svatý Ararat. Překvapivě vysoký nad okolní krajinou.



V noci jsem sem dostopoval - teda já si myslel že stopuju, řidič po mě chtěl peníze když zastavil. Jenže "u mě děngi niet y ja taxi nechoču, dazvidaňa!" - a měl jsem pravdu, opravdu jsem neměl peníze, musel jsem si pučit na vodu na benzínce.

Ráno mi tedy nezbývá než dojít na nedalekou křižovatku a počkat na Vojtu a Kláru. No a jak si tak kráčím podél cesty, na zádech batoh a přes rameno kytaru, jeden ze skupinky mužů sedících na pařezích u improvizovaného stolu u cesty mi pokyne abych přistoupil. A já jak už jsem si cestováním po Turecku a Gruzii přivikl přijímat častá pozvání, přijal jsem bez váhání i toto. A udělal jsem dobře, snídal se domácí sýr a pálenka. Co lepšího si přát na hladový žaludek?

/ In the morning I woke up in a kind of irrigating system. It was like a concrete bed with a nice view to the surroundings. When I woke up for the first time with the dawn I got a fright what is staring at me! It was the holy Ararat. It was surprisingly high above the surrounding landscape.

I hitchhiked until there the last night. Well, I thought I am hitchhiking not the driver. He wanted money. But I said "У меня нет денег. Я не хочу такси. До свидания." And I was right. I had to borrow money to buy a bottle of water at a gas station.

In the morning I just had to go to a crossroad and wait for Vojta and Klára. And as I was walking by the road with my backpack and guitar I saw a group of men sitting around an improvised table and one of which was showing at me to come. After travelling in Turkey and Georgia I was already used to invitations so I did not hesitate and accept the invitation. It was a good decision. There was a homemade cheese and spirit for the breakfast. What else is better for an empty stomach?

i

Vyfotit pohoštění mě napadlo bohužel až poté, co jsme skoro vše dojedli a vypili./ Unluckily I took the picture after eating nearly all.

S Vojtou a Klárou jsme se i přes vydatnou snídani nakonec šťastně shledali .../ Despite the hearty breakfast I happily met Vojta and Klára ...

Příprava základního táboru na zítřejší výstup - okolo 3 tisíce metrů nad mořem... až tam jsme se svezli autem./ Preparing a "base camp" in about 3000 m. above the sea level for the climbing next day... Up there we got by a car.

Západ slunce v základním táboře./ Sunset on the basecamp.

A vylezli jsme na horu./ And we climbed the mountain.

Ten vrchol napravo je nejvyšší vrchol Arménie se 4050 m.n.m. Aragats je vlastně vybuchlá sopka, které zbyly čtyři vrcholy. My jsme vystoupili na jeden z nich, ten nejsnazsší co měřil okolo 3800 nebo 3900./ The peak on the right side is the highest pont of Armenia. It has 4050 m. Aragats is actually an erupted volcano with for peaks around its crater. We climbed the easiest one that has around 3800 or 3900 m.

No comments:

Post a Comment